Populace
Jednou jsem jel vlakem ze školy. Chvilku jsem hledal volné sedadlo, jelikož jsem si nekoupil místenku, jako vždy... Po chvilce hledání jsem si sedl na dvousedadlo přímo u posuvných dveří. Sundal jsem si bundu, pověsil ji na věšák, hodil batoh před sebe, mezi nohy, a čekal, než se vlak rozjede. Koukal jsem do telefonu, na Instragram, a už jsem jen cítil lehkou vibraci, strojvedoucí nastartoval vlak. A v tu vidím vyšší postavu periferním viděním, jak se přibližuje k “mému” dvousedadlu. Tak zvednu hlavu, stojí tam starší pán a říká: “Dobrý den, pane, mohu si přisednout?” A tak jsem přikývl a usmál se. Měl na zádech velký batoh, spíše krosnu, pomalu ji pokládal vedle mého batohu, já se nahnul, abych mu s ní pomohl, ale nestihl jsem to. Potom si sundal kabát, který mu sahal až ke kolenům. Dal si ho vedle mé bundy na věšák pod vrchní odkládací policí. A tak jsem si bundu přitáhl k sobě, aby si svůj kabát mohl pohodlně pověsit. Pak se usadil. Vlak už dávno vyjel ze stanice. Ještě chvilku jsem koukal na nové příspěvky mých kamarádů, než vjel vlak do tunelu, kde nebyl signál. Tak jsem vypl telefon a začal koukat do blba. A pán se opatrně zeptal, jestli jedu ze školy... Odvětil jsem že ano, že jezdím každý den ráno tam a odpoledne zase zpátky, tak mě chvilku obdivoval a pak se tázal: “A co studujete?” “Ekologii,” řekl jsem a pousmál jsem se. A on odpověděl: “Konečně nějaký obor, co je mi trošku bližší, vždy když s někým jedu a ptám se ho na studie, odpoví technologie nebo IT, ale v tom se já vůbec nevyznám.” Zase jsem se pousmál. A pak jsem ještě dodal, že můj obor se přesně nazývá Ekologie a ochrana životního prostředí. Jeho výraz vypadal udiveně, ale nejspíš to chápal moc dobře. Chvilku jsme si povídali o tématu ekologie a enviromentalistika. Ptal se mě co se učíme a já mu vše podrobně vykládal. Například to, že lidstvu zbývá posledních 30 let, než bude lidmi přeplněna planeta. Nebo že největší války se povedou nejspíš o vodu a tak dále. Nějak jsme se dostali až k tématu, že vlastně vláda cíleně nepřímo hubí populaci lidí. Například tím, že při očkování dostanete do těla toxické látky nebo, že letadla vypouštějí taktéž toxické látky do ovzduší. Až jsme došli k tomu, že vytáhl svůj tablet, zmáčkl postranní tlačítko, aby se tablet zapnul. A jakmile přejel prstem po displeji, vyskočilo na něj hned YouTube. A bylo to video (audio bylo trochu přemrštěné) o tom, že bůh stvořil Adama a Evu a oni začali porušovat pravidla. To samé se děje s planetou a lidmi nyní. Lidé porušují pravidla Země. Například dinosauři nejspíš taky udělali nějakou chybu, Země se naštvala a jak to s nimi dopadlo... To samé se nejspíš stane i s lidmi, pokud to necháme dojít tak daleko. O tom bylo ve zkratce to video. Poté schoval tablet a já zase začal vnímat věci okolo a všiml si lidí, jak se na mě a pána dívají s vysmívajícími se pohledy. A tak jsem se trochu divil. Ale dále jsem je nevnímal. Povídali jsme si s pánem dále o světě, já pochopil že je to profesor, který půjde brzy do důchodu a že je věřící. Cesta mi takhle utekla mnohem rychleji než obvykle. Takže už jsem se musel pobalit, oblékl jsem si bundu, rozloučil se s pánem a šel k výstupním dveřím. Pak jsem vystoupil z vlaku a začal nad tím přemýšlet. Že vlastně my se tu množíme neskutečně rychle, takže bychom občas měli myslet na přírodu a naši malou planetu, jelikož nás tu za pár let bude 12 miliard, což je maximální nosná kapacita Země. Poté začne docházet voda a nechci si ani představovat jak by to tu mohlo skončit. Co vy na to?
